Je soužití Švédů s islámskými přistěhovalci „růžová zahrada“?

O Švédsku slyšíme jako o prosperující a stabilní zemi, která otevřela náruč trpícím přistěhovalcům z Asie a Afriky. Občas sice dojde k výtržnostem v přistěhovaleckých čtvrtích, ale podle oficiální verze úřadů a většinových sdělo..

vacích médií se tak děje pro nedostatečnou toleranci ze strany domorodých Švédů.

Údajně jsou ve hře také rasistické sklony části příslušníků policie a málo pracovních příležitostí. O kriminalitě přistěhovalců, uzavřených komunitách ovlivněných islámským fanatismem, zneužívání sociálního systému se hovoří jen okrajově.

Tyto projevy popisují sdělovací média jako důsledek švédské netolerance k jiným kulturám. Je tedy na místě pátrat po příčinách, proč někdo ve Švédsku dává najevo svojí nenávist k menšinám a jmenovitě k té spojené s islámem.

Situace je ve skutečnosti natolik neúnosná, že někdy i maistreamová média ve Švédsku zveřejní i jiná fakta.

 Tak například i noviny Aftonbladet napsaly před několika lety, že drtivá většina trestaných přistěhovalců pochází z muslimských zemí. Situace se údajně dosud nezměnila.

O motivech kriminality zpracovala sociologickou studii Petra Akesso původem ze Srí Lanky. Dotazovala se mladíků ve věku od 15 do 17 let z přistěhovaleckých komunit v Malmo obviněných z loupeží, proč okrádají jen rodilé Švédy?

Vyjadřovali se před ní otevřeně. Mezi odpověďmi padala také tvrzení:

„Když jsme ve městě a okrádáme, tak to vedeme válku proti Švédům.“

„Moc pro mě znamená, že Švédi budou vzhlížet, ležet na zemi a líbat mi nohy.“

„Je to jednoduché okrást Švédy. Švédi nedělají nic, jen nám dají své věci. Jsou tak slabošští. „

Mohou tedy mladí Švédi počítat s napadením a okradením a to i zcela bezdůvodně? Pokud se brání, tak jim hrozí označení rasistů a netolerantních násilníků. Přičemž jejich případná tolerance (nečinnost proti násilí při loupeži) je ze strany médií a úřadů chápána jako přednost. Útočníci z islámské komunity to však považují za projev slabosti. Dodává jim to pocit, že vlastně oni budou určovat vývoj Švédska a nikoliv domorodci jiného vyznání.

Mají Švédky také velký problém? Údajně každá čtvrtá musí počítat s tím, že může být znásilněna.
Etnoložka Marie Backmanová ve své studii sledovala skupinu švédských děvčat z deváté třídy základní školy na stockholmském předměstí Rinkeby  obývaném převážně muslimy, kde došlo v loňském roce k násilným nepokojům. Mladé Švédky si raději přebarvily vlasy, aby se vyhnuly sexuálním útokům, protože blond vlasy vyvolávají v poslední době žádostivé pohledy mužů i chlapců a následné násilí.

Cizinci z Alžírska, Libye, Maroka a Tuniska jsou z množiny přistěhovalců nejčastěji podezřelými ze znásilnění. Advokátka Ann Christine Hjelmová si dala práci se statistikou odsouzených násilníků ve Švédsku. Plyne z ní, že 85% odsouzených se narodilo v cizině nebo přistěhovalcům.

Lze z výše uvedených údajů očekávat, že by soužití s ekonomickými migranty  z Afriky a Sýrie, které nám nyní chce naordinovat Evropská komise, neprobíhalo ve stejném gardu jako v zemi našeho světlého vzoru?

Příčinou je skutečnost, že islámské země, odkud by k nám proudily davy migrantů, jsou jako z jiného světa či časoprostoru. Velice pravděpodobně nás dělí šest století vývoje. V patnáctém století i v Evropě byla katolická církev součástí politického systému, což nyní již neplatí(Inkvizice byla tehdy soudní mocí).  Islám je však dosud současně i politickým systémem, který vylučuje rovnoprávné soužití s lidmi jiného vyznání nebo ateisty. Z pohledu našich současných zákonů jsou islamisté natolik netolerantní, že by měla být jejich víra (spojená s politickým systémem – právo Šaria je přece jednoznačně zásahem do právního uspořádání Česka- chce být nadřazeno sbírce zákonů ČR) zakázána. Nejedná se o církev, ale o politickou organizaci, která se ukrývá za víru.

Pokud si necháme vnutit kvóty ekonomických přistěhovalců, tak to bude náš konec! Pro to jsme vstupovali do EU, abychom ztratili elementární svobodu a právo na víru dle svého přesvědčení?

A nyní nejsme v situaci Německa před rokem 1989, kdy jejich pracovní trh vykazoval značnou nerovnováhu, protože počet volných pracovních míst byl mnohonásobně vyšší než počet nezaměstnaných. Pro migranty by zde nebyla práce a jen by zatěžovali sociální systém státu.

Zdroj:

http://zemavek.sk/articles/view/utajovane-svedske-peklo